Svět in-store komunikace za oceánem – Část 2. konference Global Shop – praktické tipy a rady

Český a evropský svět in-store komunikace má své limity dané regionem i mentalitou. Uvažuje ve vlastním myšlenkovém rámci, a i když je logicky nutné tento přístup přijímat a pracovat s ním, trendy nastolené za oceánem či případně v jiných krajích světa mají v globalizovaném světě nadnárodních korporací výrazný potenciál se u nás dříve či později prosadit také. I proto jsou vhled a rozšíření obzorů, které poskytuje jedna z celosvětově největších konferencí v daném marketingovém segmentu, velmi důležité. Vydali jsme se tedy na mezinárodní veletrh a konferenci GlobalShop a prošli bezpočet reálných obchodů, abychom monitorovali situaci v kolébce in-store komunikace a poučili se z ní.

V předchozí části jsme se zaměřili na soutěž OMA a samotný veletrh GlobalShop. Druhý díl se věnuje ryze praktickým radám a námětům, o kterých jsme začali uvažovat po návštěvě konference.

Americká praktičnost = konkrétní tipy, rady a návody

Americké konference mají jednu silnou stránku. Jen málokde jinde se člověk potká s tolika konkrétními radami, tipy a doporučeními jako právě na nich. Americký pragmatický přístup k životu se zde nezapře. A proto jsme se rozhodli nic široce nepopisovat a několik příkladů, které na konferenci zazněly, shrnout do stručných bodů.

• Totální zaměření na změny nákupního chování zákazníků v čele s „onlinizací“. Američané si uvědomují sílu digitálních technologií, ale zároveň vědí, že kamenný obchod bude existovat i nadále jako férové místo nákupu a prostor, ve kterém se dá budovat loajalita i vytvářet zážitek. V tomto ohledu je Česká republika výrazně pozadu – maloobchodní prodejci si prozatím neuvědomili, že on-line není soupeř, ale skvělý sluha.
• Lidé, kteří kdekoli při nakupování čekají, přerušují v tu chvíli vnitřní nákupní mód a snaží se přestat čekat (například vytahují mobilní telefony). Není proto efektivní je na takovém místě a za takových podmínek oslovovat reklamou. Tento poznatek potvrzuje často nízkou účinnost P.O.P. médií v uličkách před pokladnami nebo v zónách u obslužných pultů s čerstvými potravinami.
• Nákupní košíky by měly být vždy umístěny vně obchodu. Zákazník je díky tomu již během příchodu do obchodu schopen přeladit se do nákupního módu, nakupovat a chovat se impulzivně. Špatně umístěné vozíky navíc negativně ovlivňují efektivitu P.O.P. umístěných na začátku vstupních zón. Zákazník se zde totiž teprve „kalibruje“ na nákup a vstup je pro něj tzv. dekompresní zónou, ve které jen zřídka reaguje na komunikaci a impulzní pobídky.
• I kvůli výše zmíněnému se doporučuje v obchodech hned u vstupu umísťovat tzv. „speed bumps“ (specifická vystavení se silnou schopností zaujmout), která mají zákazníky zpomalit a naladit je originálními a hodnotově zajímavými produkty do nákupního módu. Na těchto vystaveních je hlavním stimulem systematický merchandising průběžně měnící sortiment. I stálí zákazníci mohou být díky němu hned u vchodu neustále překvapováni něčím novým, zajímavým.
• Atmosféru nákupu pak mohou ovlivnit i praktické drobnosti.
  • Rohožka před obchodem, která může u vhodného obchodního formátu vyvolat pocit domácí atmosféry.
  • Maximální průhlednost výloh – lidé se rádi dívají na ostatní nakupující, což je láká vstoupit dovnitř obchodu.
  • Uvítání vstupujícího návštěvníka tak, aby to nevypadalo násilně a strojeně, ale zároveň vydalo signál „vím o Tobě, záleží mi na Tobě, pokud budeš cokoli potřebovat, jsem tu pro Tebe“.
  • Důraz na eliminaci dojmu obtěžování a nátlaku.
• Orientace a navigace uvnitř obchodu by měla být srozumitelná i pro „opilého člověka“, což je dle švýcarského výzkumu stav podobně nízké míry vědomé angažovanosti jako při polovědomém a automatizovaném nákupním módu.
• Maloobchodníci by se měli vyhýbat takzvaným loužím („path holes“) – zbytečným nebo na pohled nebezpečným místům, jakými jsou prázdné police a stojany, produkty narovnané tak, jako by měly spadnout, ostré hrany a další. Ty totiž odrazují nejen samy od sebe, ale také od svého okolí, které pak zákazník v důsledku vedení svým intuitivním „autopilotem“ míjí.
• Důležité je naopak umocnění potenciálu komunikace všude tam, kde je to v obchodě možné. Cokoli může, mělo by podtrhovat atmosféru, včetně stropů a podlah. Toppery jsou dle tohoto přístupu výrazně efektivnější pro podporu atmosféry než jako nosič sdělení či zdroj informací.
• Multisenzorická komunikace by měla stále častěji a smysluplněji pracovat i s hmatem. Prim začnou hrát vzorky a testery, které dají zákazníkovi hmatovou zkušenost, vtáhnou ho do hry a zvýší šanci prodat.

Další část našeho vyprávění o zkušenostech s in-store komunikací představíme v posledním dílu naší trilogie. Bude reflektovat skutečné obchody a reálné instalace.

Daniel Jesenský
DAGO, s.r.o.
Reagujte na: daniel.jesensky@dago.cz

Fotogalerie