Rozjitřit hezké vzpomínky – k tématu grilování pro Marketing & Media

Grilování je u nás stále větším trendem a koníčkem všech věkových kategorií. Bude to nejspíš tou atmosférou, kterou si každý hned vybaví, jakmile slyší toto slovo. Nejen, že cítíme pohodovou a přátelskou atmosféru, setkání s blízkými, slunečné počasí, ale také velmi dobré a kvalitní pochutiny s tím spojené. Mnoho lidí se dokonce těší na letní dny právě kvůli grilování. Z toho logicky plyne, že se do vybavení a delikates investuje stále více finančních prostředků a na trhu sílí konkurenční prostředí.

Rok 2021 bude pro POS zcela jiný

V letošním roce zadavatelé každou korunu dvakrát otočí a budou chtít z aktivit vytěžit maximum. HORECA je zavřená, v některých firmách jsou investice do tohoto segmentu na nule. Mnoho z nich není motivováno cokoliv vyrábět a mnohdy zvláštní firemní politika firem znamená, že zadavatelé „nemají a nemusí“ investovat. Tento přístup se dá prezentovat jako úspora marketingových nákladů, i když značce tím rozhodně neprospívá.

Kávě jsme věrni. Než nás zláká chuť na jinou.

Úžasná chuť a vůně, rela­xace, „nakopnutí“, chvilka odpočinku nebo jen podvě­domá rutina. Každý z nás, kdo kávu pijeme a kdo si ji kupujeme, v ní vidíme jiného společníka. Doby, kdy si lidé vybírali pouze mezi zrnko­vou a rozpustnou kávou, jsou nenávratně pryč.

Olivové oleje prodávejte přes ekologii a přírodu

„Strava, která je založena na velkém množství olivového oleje, přináší blahodárné účinky na lidský organismus.“ Je to již několik let, co tato věta obletěla celý svět a olivový olej zažil svůj boom. V obchodech se řešilo jen jedno – zda je olej panenský, za studena lisovaný a 100% přírodní.

Regál jako nejefektivnější POP médium a nástroj category managementu

Regálové systémy všichni známe. Dlouhá léta je můžeme vidět v každém maloobchodě. Slouží převážně jako nosič produktů. Čím více polic, tím lépe. Každý má jinou barvu, velikost, celkové rozměry. Některé si pořídil přímo maloobchodník a některé dodal dodavatel zdarma. Za historii podnikání každého obchodu vznikla směs regálových systémů, v nichž je mírný nepořádek.

Svět in-store komunikace za oceánem – Část 2. konference Global Shop – praktické tipy a rady

Reportáž z naší návštěvy nejen veletrhu a konference Globalshop v Las Vegas: Zkušenosti z mezinárodního veletrhu a konference GLOBAL SHOP, USA 2014

Český a evropský svět in-store komunikace má své limity dané regionem i mentalitou. Uvažuje ve vlastním myšlenkovém rámci, a i když je logicky nutné tento přístup přijímat a pracovat s ním, trendy nastolené za oceánem či případně v jiných krajích světa mají v globalizovaném světě nadnárodních korporací výrazný potenciál se u nás dříve či později prosadit také. I proto jsou vhled a rozšíření obzorů, které poskytuje jedna z celosvětově největších konferencí v daném marketingovém segmentu, velmi důležité. Vydali jsme se tedy na mezinárodní veletrh a konferenci GlobalShop a prošli bezpočet reálných obchodů, abychom monitorovali situaci v kolébce in-store komunikace a poučili se z ní.

V předchozí části jsme se zaměřili na soutěž OMA a samotný veletrh GlobalShop. Druhý díl se věnuje ryze praktickým radám a námětům, o kterých jsme začali uvažovat po návštěvě konference.

Americká praktičnost = konkrétní tipy, rady a návody

Americké konference mají jednu silnou stránku. Jen málokde jinde se člověk potká s tolika konkrétními radami, tipy a doporučeními jako právě na nich. Americký pragmatický přístup k životu se zde nezapře. A proto jsme se rozhodli nic široce nepopisovat a několik příkladů, které na konferenci zazněly, shrnout do stručných bodů.

  • Totální zaměření na změny nákupního chování zákazníků v čele s „onlinizací“. Američané si uvědomují sílu digitálních technologií, ale zároveň vědí, že kamenný obchod bude existovat i nadále jako férové místo nákupu a prostor, ve kterém se dá budovat loajalita i vytvářet zážitek. V tomto ohledu je Česká republika výrazně pozadu – maloobchodní prodejci si prozatím neuvědomili, že on-line není soupeř, ale skvělý sluha.
  • Lidé, kteří kdekoli při nakupování čekají, přerušují v tu chvíli vnitřní nákupní mód a snaží se přestat čekat (například vytahují mobilní telefony). Není proto efektivní je na takovém místě a za takových podmínek oslovovat reklamou. Tento poznatek potvrzuje často nízkou účinnost P.O.P. médií v uličkách před pokladnami nebo v zónách u obslužných pultů s čerstvými potravinami.
  • Nákupní košíky by měly být vždy umístěny vně obchodu. Zákazník je díky tomu již během příchodu do obchodu schopen přeladit se do nákupního módu, nakupovat a chovat se impulzivně. Špatně umístěné vozíky navíc negativně ovlivňují efektivitu P.O.P. umístěných na začátku vstupních zón. Zákazník se zde totiž teprve „kalibruje“ na nákup a vstup je pro něj tzv. dekompresní zónou, ve které jen zřídka reaguje na komunikaci a impulzní pobídky.
  • I kvůli výše zmíněnému se doporučuje v obchodech hned u vstupu umísťovat tzv. „speed bumps“ (specifická vystavení se silnou schopností zaujmout), která mají zákazníky zpomalit a naladit je originálními a hodnotově zajímavými produkty do nákupního módu. Na těchto vystaveních je hlavním stimulem systematický merchandising průběžně měnící sortiment. I stálí zákazníci mohou být díky němu hned u vchodu neustále překvapováni něčím novým, zajímavým.
  • Atmosféru nákupu pak mohou ovlivnit i praktické drobnosti.
    • Rohožka před obchodem, která může u vhodného obchodního formátu vyvolat pocit domácí atmosféry.
    • Maximální průhlednost výloh – lidé se rádi dívají na ostatní nakupující, což je láká vstoupit dovnitř obchodu.
    • Uvítání vstupujícího návštěvníka tak, aby to nevypadalo násilně a strojeně, ale zároveň vydalo signál „vím o Tobě, záleží mi na Tobě, pokud budeš cokoli potřebovat, jsem tu pro Tebe“.
    • Důraz na eliminaci dojmu obtěžování a nátlaku.
  • Orientace a navigace uvnitř obchodu by měla být srozumitelná i pro „opilého člověka“, což je dle švýcarského výzkumu stav podobně nízké míry vědomé angažovanosti jako při polovědomém a automatizovaném nákupním módu.
  • Maloobchodníci by se měli vyhýbat takzvaným loužím („path holes“) – zbytečným nebo na pohled nebezpečným místům, jakými jsou prázdné police a stojany, produkty narovnané tak, jako by měly spadnout, ostré hrany a další. Ty totiž odrazují nejen samy od sebe, ale také od svého okolí, které pak zákazník v důsledku vedení svým intuitivním „autopilotem“ míjí.
  • Důležité je naopak umocnění potenciálu komunikace všude tam, kde je to v obchodě možné. Cokoli může, mělo by podtrhovat atmosféru, včetně stropů a podlah. Toppery jsou dle tohoto přístupu výrazně efektivnější pro podporu atmosféry než jako nosič sdělení či zdroj informací.
  • Multisenzorická komunikace by měla stále častěji a smysluplněji pracovat i s hmatem. Prim začnou hrát vzorky a testery, které dají zákazníkovi hmatovou zkušenost, vtáhnou ho do hry a zvýší šanci prodat.

Další část našeho vyprávění o zkušenostech s in-store komunikací představíme v posledním dílu naší trilogie. Bude reflektovat skutečné obchody a reálné instalace.

Daniel Jesenský
DAGO, s.r.o.
Reagujte na: daniel.jesensky@dago.cz

Fotogalerie

Pin It on Pinterest

Share This