Rok 2021 bude pro POS zcela jiný

V letošním roce zadavatelé každou korunu dvakrát otočí a budou chtít z aktivit vytěžit maximum. HORECA je zavřená, v některých firmách jsou investice do tohoto segmentu na nule. Mnoho z nich není motivováno cokoliv vyrábět a mnohdy zvláštní firemní politika firem znamená, že zadavatelé „nemají a nemusí“ investovat. Tento přístup se dá prezentovat jako úspora marketingových nákladů, i když značce tím rozhodně neprospívá.

Kávě jsme věrni. Než nás zláká chuť na jinou.

Úžasná chuť a vůně, rela­xace, „nakopnutí“, chvilka odpočinku nebo jen podvě­domá rutina. Každý z nás, kdo kávu pijeme a kdo si ji kupujeme, v ní vidíme jiného společníka. Doby, kdy si lidé vybírali pouze mezi zrnko­vou a rozpustnou kávou, jsou nenávratně pryč.

Olivové oleje prodávejte přes ekologii a přírodu

„Strava, která je založena na velkém množství olivového oleje, přináší blahodárné účinky na lidský organismus.“ Je to již několik let, co tato věta obletěla celý svět a olivový olej zažil svůj boom. V obchodech se řešilo jen jedno – zda je olej panenský, za studena lisovaný a 100% přírodní.

Regál jako nejefektivnější POP médium a nástroj category managementu

Regálové systémy všichni známe. Dlouhá léta je můžeme vidět v každém maloobchodě. Slouží převážně jako nosič produktů. Čím více polic, tím lépe. Každý má jinou barvu, velikost, celkové rozměry. Některé si pořídil přímo maloobchodník a některé dodal dodavatel zdarma. Za historii podnikání každého obchodu vznikla směs regálových systémů, v nichž je mírný nepořádek.

Důležitou roli sehrají pohyb, světlo a zvuk

Vývoj POP je velmi úzce spjat s obalovým trhem. Jakýkoliv obal produktu představuje de facto základní klíč k tvorbě POSM, od kterého se odvíjí finální grafický design, výběr materiálu pro produkční část a následná implementace v místě prodej.

Případová studie: Jak na chaotickou správu POS realizací?

Na výrobě a instalaci POS materiálů se podílí celá řada subjektů. Vstupuje do ní mnoho osob na straně výrobce, klienta a prodejce. Čím je projekt rozsáhlejší, tím vzrůstá pravděpodobnost, že se realizace neodehraje zcela hladce. Jak tedy zajistit, aby byla správa každého projektu efektivnější a přehlednější?

Retail po koroně? Čekejme posilování on-linu a silné Vánoce

Bezpečnostní opatření, která měla zabránit dalšímu šíření koronaviru, se začínají pomalu uvolňovat. Zdá se, že se život pomalu navrací do normálu. Už teď je ale jasné, že ekonomické následky krize, kterou jsme si v uplynulých týdnech prošli, budou dlouhodobé a projeví se ve většině odvětví. Jak se covid-19 podepíše na budoucnosti retailového prostředí?

Dodavatel nebo strategický partner – kdo přinese větší hodnotu?

Česká a Slovenská republika je v segmentu POS marketingu neuvěřitelná. Chrlíme obrovské množství nosičů, vytváříme řadu promočních aktivit a máme spoustu prodejen, kde lidé nakupují a firmy jako my pomáhají prodávat. Roste ale také prodejní efekt? Měli bychom se vždy zaměřovat pouze na výnos z prodejů, nebo máme budovat značku? Jak si na tom stojíme ve srovnání se zahraničím?

Vyvolejte v zákaznících emoce přímo v místě prodeje, vyplatí se to (2. část)

Emoce výrazně ovlivňují nákupní chování zákazníka v místech prodeje. Potvrzují to výzkumy a stavějí na tom moderní in-store komunikační strategie napříč světovými trhy.

Ovlivňujme všechny smysly

Abychom stimulaci emocí zefektivnili, můžeme působit na více smyslů zákazníka. Mezi nimi hraje hlavní roli zrak, jímž je řízeno přibližně 80 % nákupního rozhodování. Multisenzorický marketing (využívá především sluchu, čichu a hmatu) však umožňuje efekt zrakových vjemů až mnohanásobně zesílit. Uveďme si to na příkladu. Ve výzkumu TNS z roku 2007 se ukázalo, že nákup cukrovinek nejvíce ovlivní atmosféra, která v zákaznících vyvolá chuť. Nejde ale přímo o ochutnávku, která touhu po sladkém stimulovanou chutí zároveň uspokojí. Mnohem efektivnějšími prvky jsou vizuály nakousnuté čokolády s oříšky, tekoucího karamelu atp. v kombinaci například s vhodnou aromatizací prostoru, které mohou způsobit až Pavlovův reflex, tj. že se zákazník v takto vytvořené atmosféře doslova „rozeslintá“ a díky tomu si pak nějaké sladkosti nakoupí, aniž o tom předem uvažoval.

Emocionální propast

Stejně jako může být práce s emocemi silným společníkem v ovlivňování chování zákazníka, existuje i jejich odvrácená tvář, která vzniká nenaplněným očekáváním. V místě prodeje se dlouhodobě předpokládá, že většina příchozích zákazníků bude chtít (cíleně nebo necíleně) dosáhnout pozitivní nálady. Prodejci by tomu tedy měli do maximální míry uzpůsobovat své prodejní prostředí a komunikaci. Něco takového se však často neděje a tento fakt nejen ovlivňuje nákupní chování zákazníka, ale zasahuje i do celkového vnímání prodávaných značek, které se svou dlouhodobou komunikací snaží navodit ve vlastním kontextu přívětivý pocit. Problémem, který zde zmiňujeme, je takzvaná emoční propast (emotional gap).

Představme si místo, kam přijede Coca-Cola se svým vánočním kamionem. Místo plné radosti, hlasité hudby, stimulujícího nápoje, světel, radosti z blížících se Vánoc. Televizní reklamy této značky mají podobnou tonalitu. Co se ale stane, pokud z předchozí komunikace natěšený zákazník vejde do nealko sekce v prodejně a potkává tam jen produkty, kartony a přepravky? Scénář je dvojí. Buď Coca-Colu chtěl, rychle si ji vezme a jde pryč, anebo ji nechtěl a zeptá se sám sebe: Co tu vlastně dělám? Nakupujícího takové prostředí nestimuluje k impulznímu nákupu a pocity, které vyvolává, jsou spíše negativní ve srovnání s těmi, na které je ve spojení s Coca-Colou z reklamních kampaní zvyklý. Zároveň je tak eliminován nebo značně omezen synergický efekt reklamy, která se zákazníky komunikuje mimo prodejnu. Trendem každé z úrovní komunikace je emoční propast eliminovat. Je třeba si neustále uvědomovat, že in-store komunikace nepůsobí samostatně a že vstupuje do interakce se zákazníky v posledním „momentu pravdy“ a může pomáhat i škodit celkovému vnímání značky.

Daniel Jesenský

DAGO, s.r.o.

Reagujte na: daniel.jesensky@dago.cz

Zdroje:

Berger, L.,P. & Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).

Boček, M., Jesenský, D., Krofiánová, D. (2009). POP – In-store komunikace v praxi. Grada Publishing.

Lindstrom, M. (2009). Buyology: Truth and Lies About Why We Buy. The Broadway books, New York, USA.

Majrani, R. (2014). Insight to Action: How to use shoppers´ insights to increase your sales. Conference paper. Euroshop forum Dusseldorf.

Ohnemueller, M.(2012). Neuro merchandising – World needs more positive emotions. Conference paper. POPAI Day.

Tellis, G. J. (1998). Advertising and Sales Promotion Strategy. Addison – Wesley Longman, Massachusetts.

Pin It on Pinterest

Share This